Jdi na obsah Jdi na menu

Dnešní pětiminutovka

8. 10. 2013

          Dnes musím nejprve začít kladnými zprávami. Včerejší diktát ( souhlásky na konci slov ) dopadl lépe než ty předchozí. Máme několik jedniček, hodně dvojek a nejhorší známka je čtyřka. S jednou nešťastnicí jsem ho psal po obědě, protože na pokyn : otevřete si sešit, ho začala hledat. Sešit byl objeven, když jsme byli zhruba v polovině a nemělo cenu už psát. Kdyby si během přestávky dotyčná připravila na hodinu vše, co potřebuje, nemuseli jsme trávit dobrý oběd během psaní ( ona ) a diktování ( já ). Doufám, že to bylo naposledy, protože slova o přípravě na hodinu pronáším několikrát denně. Pravidelně potom při slovech: otevřete si sešity, vypuká podobná scéna, u některých zpestřená ještě mírným hysterickým záchvatem.

           Dnes mi tento záchvat předvedlo dokonce několik aktérů při matematice. Psali jsme pětiminutovku, ve které byly kromě jediného příklady z 1. třídy.

Tomáš má 15 známek ( Tomáš je filatelista ).

Anička má o 8 známek více.

Jirka má známek 3 krát méně.

Eva má o 6  známek méně.

Poslední si už nepamatuji. Říkal jsem : Děti, napište jenom Anička a vedle příklad - Anička 15 + 8 = 23. Protože už své žáky dobře znám ( alespoň si to myslím ), opakoval jsem to několikrát. Pro dost žáků marně. Neustále se ozývaly hlasy, že to někdo nechápe, objevily se první slzy v očích, první výkřiky Táta mě zabije ! ( to se ozývá několikrát denně, vždy, když se něco nedaří ) apod. Pokoušel jsem se znovu a znovu vysvětlit, co s tím, ale marně. Musel jsem rezignovat. Měl jsem dojem, že k některým mluvím nějakým nesrozumitelným cizím jazykem. Kupodivu z toho máme i několik jedniček. Když hysterie některých utichla a slzy byly osušeny, zkusili jsme si to, jako každou pětiminutovku, spočítat na tabuli. Nebyl s tím sebemenší  problém ! Tak nevím

           Dnes přišly fotografie žáků, kteří se fotili. Dotyční je dostali domů. Prosil bych do konce týdne buď vrátit, nebo přinést peníze. Domácí úkol jsme si dali ze čtení - přečíst druhou kapitolu z mimočítankové četby. Knihy jsme si dnes rozdali a opět jsem se před odchodem několikrát ptal, má-li každý knížku uloženu v tašce. Sám jsem zvědav, jak to dopadne. Musíme se na čtení vrhnout. Dnes jsem si to ověřoval při čtení první kapitoly. Vyšlo mi asi tak 6 dětí, které čtou jakžtakž na úrovni třetí třídy. Už jsme se dost zlepšili v psaní, tak snad to zvládnem i ve čtení.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář